Gramáž papíru: jaký papír na vizitky, letáky, plakáty i knihy
80, 135, nebo 350 g/m²? Lesk, nebo mat? Tabulka gramáží pro běžné tiskoviny a vysvětlení, proč těžší papír není vždycky lepší.
Co je gramáž
Gramáž udává, kolik váží jeden metr čtvereční papíru, a zapisuje se v g/m². Běžný kancelářský papír má 80 g/m². List A4 je šestnáctina metru čtverečního, takže váží zhruba 5 gramů. Vizitka na papíře 350 g/m² je na stejné ploše víc než čtyřikrát těžší.
Gramáž ale není totéž co tloušťka. Papíry se stejnou gramáží můžou být různě silné. Nenatíraný (ofsetový) papír je nadýchanější a působí silněji než hladký křídový. Takzvané objemové papíry jsou vyrobené tak, aby byly při stejné hmotnosti ještě tlustší. Proto se používají u knih, které pak působí objemněji a přitom nejsou těžké.
Jakou gramáž na co
| Tiskovina | Gramáž | Papír |
|---|---|---|
| Kancelářský tisk, hlavičkový papír | 80–100 g/m² | ofsetový (nenatíraný) |
| Letáky | 115–170 g/m² | křídový matný nebo lesklý |
| Skládačky (zalomené letáky) | 135–170 g/m² | křídový, od 170 g/m² bigovat |
| Plakáty do interiéru | 135–170 g/m² | křídový, často lesklý |
| Brožury a katalogy (vnitřek) | 115–150 g/m² | křídový matný |
| Brožury a katalogy (obálka) | 250–300 g/m² | křídový, ideálně s laminací |
| Knihy (vnitřek) | 80–100 g/m² | ofsetový nebo objemový |
| Pohlednice, pozvánky | 300–350 g/m² | křídový nebo strukturovaný |
| Vizitky | 300–400 g/m² | křídový matný, přírodní, designový |
| Krabičky, visačky, obaly | 300–400 g/m² | kartón |
Hodnoty berte jako výchozí bod. Leták, který se rozdává na ulici a hned skončí v koši, klidně zvládne 115 g/m². Leták, který má působit draze a zůstat na stole, si zaslouží 170 g/m² nebo víc. Rozměry vizitek a spadávku najdete v článku Rozměr vizitky.
Druhy papíru
- Křídový (natíraný) papír má hladký povrch s nátěrem. Barvy na něm zůstávají syté a fotky ostré, proto je nejčastější volbou pro letáky, brožury a katalogy. Vyrábí se v několika úpravách:
- lesklý: nejsytější barvy, ale odlesky, hodí se pro fotky a plakáty,
- matný: elegantní, dobře čitelný, bez odlesků,
- hedvábný (silk): kompromis mezi oběma.
- Ofsetový (nenatíraný) papír je ten „obyčejný“. Je přirozeně matný, dobře se na něj píše a nelesknou se na něm písmena. Proto se používá pro knihy, hlavičkové papíry, formuláře a bloky. Barvy na něm vychází tlumenější, protože papír inkoust víc vsákne.
- Recyklovaný papír má jemně šedý nebo béžový tón a přírodní charakter. Dobře podpoří ekologickou značku, jen počítejte s méně zářivými barvami.
- Designové papíry mají strukturu plátna, ručního papíru nebo metalický povrch. Jsou dražší, ale vizitka nebo pozvánka na nich zaujme na dotek.
Silný papír a skládání: bigování
Čím silnější papír, tím hůř se ohýbá. Zhruba od 170 g/m² by se papír před skládáním měl bigovat: stroj do něj vytlačí rýhu, podle které se pak přehne čistě a rovně. Bez bigu se papír v lomu láme a barva na hraně popraská. Je to vidět hlavně na tmavých plochách, kde vykoukne bílý papír.
- Směr vlákna (u papíru se mu říká léta) rozhoduje, jak dobře se papír ohne. Po směru vlákna se skládá snadno, proti němu hůř. U knih by vlákno mělo vést souběžně s hřbetem, jinak se stránky vlní.
- Laminace obálku zpevní a ochrání tisk v lomu. U brožur a katalogů s tmavou obálkou je to nejlepší pojistka proti popraskání.
Jak si vybrat
- Řiďte se účelem, ne pocitem „čím těžší, tím lepší“. Vyšší gramáž znamená vyšší cenu, těžší zásilku a obtížnější skládání.
- Vyžádejte si vzorník. Většina tiskáren pošle vzorky papírů zdarma. Na dotek se rozdíl mezi 135 a 170 g/m² pozná líp než z tabulky.
- U zásilek hlídejte hmotnost. Pár gramů navíc na každém kusu může u hromadné rozesílky posunout cenu poštovného do vyšší kategorie.
- Papír určete dřív, než začne grafika. Na nenatíraném papíře vychází barvy jinak než na křídě a data se na to připravují.
Až budete mít papír vybraný, projděte si ještě checklist tiskových dat, aby tiskárna neměla důvod data vracet.
